Prcek. Borelióza. Nemoc jako cesta?

 

Dokážu pochopit, že mé dítě chce pomazlit, cítit mou péči a mít mě nablízku a jen pro sebe, když ulehne s chřipkou. Dávno jsem pochopila, že k nám tělo skrze nemoci promlouvá a vede nás zpět na správnou cestu, cestu směřující k harmonii. Nikdy mi malé bolístky mých dětí nevadí, vítám je a děkuji, že tvorečkům posilují imunitní systém, posouvají je dále, budují to, co budou celý život potřebovat. Dávám dětem příležitost se s nemocí poprat, využít léčivého potenciálu svého těla. U nás doma si nehrajeme na čistou přírodu. I když dokud můžeme, chemii se vyhneme a využijeme síly bylin, homeopatie a přirozených schopností organismu se léčit.

Jenže k nám přišla borelióza. Tato záhadně se projevující nemoc. S velice obtížnou diagnostikou. S neznámou účinnou léčbou. Nejistou prognózou. Spousta otázek mi vyvstala na mysl. Co říkají tyto chytré, důmyslné nemoci? Jakou nesou zprávu? Komu patří? Dítěti, co si vůbec nic neuvědomuje? Rodičům, sourozencům? Je v tom opravdu nějaké poselství, nebo prostá náhoda? Jak z této situace ven? A co si z toho odnést? Kde dělám chybu? Kde a proč?

Bolelo, tak moc mě bolelo pomyšlení na mé osmiměsíční miminko. Můj strach byl nekonečný. A byl semnou přesně po tu dobu, dokud jsem potřebovala dostatečnou dávku adrenalinu k hledání cesty.

 

Hledám cestu…

 

Dostali jsme antibiotika. Azitromycin.

Aniž bych věděla proč, cítila jsem pochybnosti. Něco mi nesedělo. Pediatrie je obor medicíny, společně s akutní medicínou, kterému důvěřuji nejvíce. Poddala jsem se tedy léčbě, i navzdory tomu se mi dostal do rukou tento článek, při jehož čtení se mi sevřelo hrdlo a rozhoupala zem pod nohama.

„V praxi sa bohužiaľ často stretávame s používaním azitromycínu ako lieku prvej voľby pri liečení erytema migrans, čo je v rozpore s európskymi odporúčaniami. Liečba makrolidmi nie je dostatočne efektívna a častejšie sa po nej vyskytujú prípady relapsov a diseminácií ochorenia.“ doc. MUDr. Katarína Holečková, PhD

Odkaz na celý článek ke shlédnutí ZDE.

 

„Dobrý den paní doktorko. Víte, že mého syna můžeme léčit o něco lépe? Na internetu jsem si našla…“ To není ta správná cesta. Věděla jsem, že ke své lékařce musím přistupovat s úctou a pokorou. Proto jsem vyhledala další odborníky z předmětného oboru a s nimi konzultovala svůj případ. Po dlouhých peripetiích, kdy moje pediatrička měla dovolenou, zastupující lékařka mi napsala špatný lék, má doktorka mi po návratu lék odmítla napsat a tak dále… držím recept v ruce a po tvářích mi tečou slzy štěstí, ale i strachu. Dostávám antibiotika v maximální dávce a délce užívání.

 

Alopatická medicína vyčerpala své možnosti. Máme antibiotika. Více nenabízí. Nerouhám se, děkuji!

 

A co ty celostní medicíno? Co ty mi nabídneš?

 

Paralelně s řešením postupu alopatické medicíny jsem tápala, co tak malému miminku může nabídnout celostní medicína. Momentálně žijeme v Nitře. Městě s vynikající homeolékárnou a paní doktorkou Dubajovou. Tuto homeopatickou léčbu jsme obdrželi bez osobní konzultace. Přikládám, možná se bude někomu hodit.

 

BORRELIA 30 CH

OKOUBAKA Homeokomplex Složení: Ledum palustre 9 CH, Okoubaka 5 CH

  • 3 granulky z každého rozpustit spolu v cca ½ dcl vody, podávat plastovou lžičkou nebo stříkačkou 5-6x denně.

LEDUM PALUSTRE 200 CH

  • 1x týdně, 6 kuliček do pusinky, nebo rozpustit ve vodě a celé podat.

Celková léčba zabere 1 měsíc.

 

Po týdnu užívání konstituční homeopatie jsem přešla k autopatii, se kterou mám osobní i profesní zkušenosti. Při léčení autopatií se znovu otevírají nevyléčená „témata“ a stará trápení se dostávají opět na povrch, aby byla léčena. A to ať už se jedná o fyzické či psychické tělo. Tato metoda vychází z homeopatie a také léčení probíhá dle zákonů homeopatie.

Krásným téměř ukázkovým případem se můj syn stal. Přesně podle zákonitostí homeopatie jsme odkrývali stará bolístka a dávali jim znovu příležitost se léčit. Takže prcek si znovu prošel kolikami, rýmou, bolestí ucha, spavostí i nespavostí. Když přišla horečka, na kterou mě terapeutka upozorňovala, radostně jsem poskakovala po bytě a děkovala všem andělíčkům. Vím, že Vás mám.

Něco o této metodě, které si neskutečně vážím najdete ZDE a TADY.

Dávkování: autopatický preparát z dechu. 1,5 l ob den, vždy zopakovat dvakrát a poté navýšit o 1,5 l, opět zopakovat dvakrát a takto pokrčovat do té doby, dokud neucítím, že je použita TA správná potence. Aktuálně jsem u syna na 18 l.

 

Dále jsem zařadila zelený ječmen sobě pro supervýživné mlíčko a malému pro dodání enzymů, vitamínů hlavně řady B, ale i C a A a jiné další dobré věci, které zelené potraviny obsahují. Lidé, kteří ječmen propagují, jej považují téměř za panaceu. Já jsem v tomto ohledu střízlivější, leč pozitivní vliv určitě zeleným potravinám odepřít nelze.

 

Probiotické kapky Biogaia. 3x denně 13 kapek, vždy mezi antibiotickou léčbou. Dávám mnohem vyšší než doporučené množství.

 

Výživa. Na to šlapu, s občasným přimhouřením oka u babi a tety, vždy a všude.

 

5ti klíč. Toto je krásná metoda samoléčení. Vřele doporučuji. Dělám dětem každý večer a když je za potřebí, i během dne.

Poselství… hledala jsem v chytrých knihách, našla jsem až u sebe.

 

 

Nevěřím tomu, že se věci prostě dějí. A pokud se přece jen prostě stanou, je třeba se nechat obohatit a posunout se zase dál. Nezůstat na místě, protože to by se člověk akorát motal pořád dokola a ptal se stále proč?!!! U dětí i dospělých se máme ptát, co nemocí získají. Tato otázka je pro mne nejzásadnější a pomáhá mi v posunu. Pomůže mi vždy najít klíč k problému, který může trápit duši. Když se mi narodilo druhé miminko, zcela přirozeně jsem inklinovala k mladšímu, zranitelnějšímu. Vždyť ještě neumí mluvit, chodit, říct si co potřebuje. Chránila jsem jej před starší dcerou, aby mu neublížila, aby jej moc nehladila, netahala, nebudila, neomacávala…a při tom všem jsem pociťovala vnitřní tenzi, někdy i zlobu, hněv. Věděla jsem, že to tak nechci, snažila jsem se s tím pracovat, ale uvnitř bylo často napětí.

 

Co jsem tedy získala nemocí? Opravdový důvod svého syna chránit. Až tehdy byl křehký, zranitelný, v nebezpečí.

A tady u sebe spatřuji zprávu, kterou jsem možná měla obdržet. Veškerá pomyslná ochrana před starší sestrou musí být přirozená, bez tenze a napětí, bez zloby. Přijmout situaci takovou, jaká je. Nevnímat nebezpečí, které reálně neexistuje. Rozhodně ne uvnitř rodiny. Neznamená to, že děti nechám rozhodovat o všem, jen řeším jejich problémy z pozice pozorovatele. Prosté TADY a TEĎ, zpřítomnění má obrovskou sílu. Nevím, jak se to dělá a všude se o tom píše. U mě nastal obrovský zvrat po dokončení nastavení léčby alopatické a alternativní. Tehdy jsem s obrovskou bolestí a krvácejícím srdcem svůj strach namalovala. Přes slzy jsem neviděla, ale ruka věděla, co dělá. Když jsem domalovala, papír jsem roztrhala a spláchla. Panický strach byl pryč. Již jsem se nikdy nevrátila k sobě tam, kde jsem byla. Vše je jinak.

 

Máma chce TVOU pomoc!

Má můj muž napsáno na stole na kousku papíru. Nevěnovala jsem tomu nikdy pozornost, ale už začínám chápat. Dcero má, jsi pro mě vším. Jsi úžasná dívka, tak trpělivá a otevřená. Učím se, děkuji ti, že mi ukazuješ cestu. Vážím si tě. Potřebuji tě. Potřebuji tvou pomoc.

Napojení miminka na matku je do zhruba prvního roku života dítěte velice intenzivní. Člověk se na rozdíl od většiny savců rodí zcela závislý, nedokáže si obstarat potravu, pohybovat se. Ve škole nám říkali, že opouštíme lůno matky dříve, protože máme příliš velikou mozkovnu a matka by nás ve věku připravenosti nebyla schopna porodit. To mě ohromilo. Možná i proto zůstává matka a dítě propojená a dítě prožívá a prociťuje její strachy, jako své vlastní. Proto poslat strach pryč a žít TADY a TEĎ. To je to, co LÉČÍ.

 

Jsi LÁSKA. Miluji.

Jsme na cestě…

Napsat komentář